Zámek Telč

Zámek Telč stojí ve stejnojmenném městě, v části Vnitřní Město, na náměstí Zachariáše z Hradce, nad meandrem Telčského potoka mezi Ulickým a Štěpnickým rybníkem. Zámek je chráněn jako kulturní památka a v roce 1995 byl zámecký areál společně s panskou sýpkou prohlášen národní kulturní památkou. Od roku 1992 je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Zámek Telč

Po požáru města v roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první telčský hrad, se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal Jindřich III. z Hradce postavit na místě dnešního zámku vodní hrad. Dne 21. září 1423 byl hrad dobyt husity. Pánům z Hradce se jej podařilo získat zpátky a v lednu 1437 zde pobýval císař Zikmund Lucemburský. V roce 1531 došlo k rozdělení panství a Telč získal mladší Zachariáš z Hradce. Za vlastnictví Zachariáše zažívala Telč největší rozmach; právě on nechal přestavět hrad na zámek.

Zachariáš z Hradce nechal přestavět gotický hrad na renesanční zámek a vytvořil z něj svoje reprezentativní dílo. V letech 1551–1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do Janova. Tady se seznámil s italskou renesancí a tato zkušenost se poté promítla do přestavby telčského sídla. Roku 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna, díky které získal panství Polná. V roce 1589 po Zachariášově smrti panství zdědil jeho synovec Adam II. z Hradce.

Zámek Telč

Na počátku 17. století, po vymření pánů z Hradce, se zámek dostal do vlastnictví Slavatů a to prostřednictví sňatku Lucie Otýlie z Hradce s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Slavatové se pokusili o obrácení obyvatel Telče na katolictví, jak dokládá jezuitský kostel Jména Ježíš, vystavěný v blízkosti zámku.

Zámek Telč

Zámecký park se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v 16. století. Tvoří jej především vzácné dřeviny, součástí je také dříve empírový, dnes klasicistní skleník.

Zámecká zahrada vznikla již v 70. letech 16. století a řadí se tak k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje Neptuna se čtyřspřežím.

Prohlídkové okruhy:

• Renesanční sály (základní okruh) – Kromě zachovaného exteriéru zde jsou dochovány v původní interiéry v neporušené podobě. Nejhonosnější místnosti je Zlatý sál s kazetovým vyřezávaným stropem.
• Obytné místnosti posledních majitelů zámku (základní okruh) – Obytné místnosti posledních majitelů zámku Podstatzky-Lichtensteina se nachází v prvním patře severní části zámku. Zařízení místností je v původním stavu, tvoří významné svědectví o podobě šlechtických interiérů. Vzhled salónů a části jejich výbavy patří především ke konci 19. století a začátku 20. století.
• Zámecké podzemí – Zámecké podzemí nabízí část starého gotického hradu, které sloužilo jako provozní a bezpečnostní prostory.
• Zámecké nádvoří a zahrada – Samostatná prohlídka zámeckého nádvoří a zámecké zahrady bez průvodce.