Zámek Ploskovice

Státní zámek Ploskovice je barokní zámecká stavba nalézající se ve stejnojmenné obci v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi 6 kilometrů východně od Litoměřic. Dnešní čtvercovou dispozici tomuto zámku dal pravděpodobně známý architekt a stavitel Octavio Broggio v letech 1720 až 1730 patrně z popudu tehdejší majitelky zdejšího panství vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské z rodu sasko-lauenburského, manželky toskánského vévody Gastona III.

Ploskovice

Od roku 1805 zámek sloužil jako letní a výletní sídlo panujícího habsburského rodu, protože v tomto roce přešel do majetku toskánské větve Habsburků. Objekt prošel další velkou rekonstrukcí zhruba v polovině 19. století, kdy zámek dostal svoji dnešní definitivní podobu v souvislosti s abdikací rakouského císaře Ferdinanda V. a nástupem mladého císaře Františka Josefa I. na císařský trůn v bouřlivém roce 1848. Objekt se tehdy stal letním sídlem bývalého císaře Ferdinanda V. Dobrotivého (společně se zámkem v Zákupech). Po smrti Ferdinanda V. pak objekt zámku zcela přešel do majetku císaře Františka Josefa I.

Ploskovice

Po roce 1918 zámek sloužil jako letní sídlo československého Ministerstva zahraničních věcí, jezdil sem často zejména tehdejší ministr zahraničních věcí Edvard Beneš s manželkou. V době druhé světové války, kdy Ploskovice územně spadaly pod nacistickou Velkoněmeckou říši, zde sídlila od 10. října 1940 nacistická škola přezdívaná Napola.

Ploskovice

Při návštěvě ploskovického zámku nelze opominout zámecký park o rozloze osm hektarů. Jeho základní koncepce vznikla po roce 1720. Velkorysé je jeho osové řešení od vstupního pavilonu přes zámecký vestibul, zadní park s rybníčkem a topolovou alejí až k mariánskému sousoší u dnešního vlakového nádraží. Koncepce byla zachována i při pozdějších změnách, kterými v průběhu doby park procházel.

Na zámku můžeme obdivovat 2 návštěvnické okruhy. Základní okruh, což je prohlídková trasa 11 místností ve stylu 2. poloviny 19. století z dob rakouského císaře a posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Habsburského a tzv, Grotty – uměle vytvořené vodní jeskyně v suterénu zámku z počátku 18. století.