Hrad Kunětická hora
Oblast
Kategorie
Hrad Kunětická hora nalezneme nedaleko Pardubic na stejnojmenném osamoceném vrchu v České tabuli.
Vrch Kunětická hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí, která vznikla třetihorní činností země. Pro své monumentální postavení v krajině byl vrch osídlen již v období pravěku. Doloženo je osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné. Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného hradu.
Na základě archeologických výzkumů lze říci, že rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé polovině 14. století. Šlo o hrad s palácem a hranolovou, původně obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží v západní části areálu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani skutečnost, že hrad byl královým majetkem krále Václava II. Písemné zmínky o existenci a podobě hradu, se nedochovaly.
Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek. Od roku 1421 patřila k důležitým strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. Po dobytí opatovického kláštera ji obsadil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka. Do roku 1423 uskutečnil přestavbu dávající Kunětické hoře podobu typického husitského hradu. Po jeho smrti Kunětickou horu zdědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka, věrný straník krále Jiřího z Poděbrad, jemuž hrad nakonec po roce 1464 postoupil. Dvacetileté hospodaření se nevyznačovalo velkými finančními úspěchy a postupný rozprodej vesnic na pardubickém a kunětickohorském panství ukončil Jindřich roku 1491 převodem Kunětické hory, Pardubic a přilehlých statků na Viléma z Pernštejna.
Následovaly větší přestavby hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře v červenci roku 1497. Palác odděloval od dalšího nádvoří hluboký příkop s padacím mostem.
Strategickou úlohu měla Kunětická hora za třicetileté války. Roku 1645 však poloprázdný hrad dobylo švédské vojsko pod vedením generála Linharta Torstensona. Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze. Urychlila ji dlouhodobá těžba zdejšího kvalitního kamene trvající až do počátku 20. století. Znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu, která se na sklonku 19. století zřítila do lomu.
Roku 1917 si Kunětickou horu pronajal a roku 1919 zakoupil pardubický Muzejní spolek. Roku 1920 se ustavilo Kunětické družstvo, které zahájilo další zabezpečovací práce a roku 1923 zahájilo obnovu hradu.
V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Pro neúdržbu a následný špatný stav musel být v polovině 70. let uzavřen severozápadní trakt (včetně restaurace) a později byl znepřístupněn i hradní palác. Po provedení nezbytných oprav paláce a rozsáhlém archeologickém průzkumu byl hrad znovu zpřístupněn na jaře roku 1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně až do dnešních dnů.
K popularitě Kunětické hory jistě přispěl i seriál Arabela, který se na hradě natáčel. Právě tady bydlela pohádková strašidla Mekota, Blekota a Chechota i čaroděj druhé kategorie Rumburak.
Email: kunetickahora@npu.cz
Telefon: +420 466 415 428
Web: http://www.hrad-kunetickahora.cz/
GPS: 50.0800364, 15.8128853
Cena
HRADNÍ PALÁC S VĚŽÍ (ZÁKLADNÍ OKRUH):
Dospělí: 120 Kč
Mládež do 18 let: 80 Kč
Senioři nad 65 let: 80 Kč
Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let): 310 Kč
Děti do 6 let: zdarma
KAPLE
Jednotné vstupné: 30 Kč
Otevírací doba
13. 6.–30. 6. út–ne 9.30–17.00
1. 7.–5. 7. út–ne 9.30–17.00
6. 7. po 9.30–17.00
8. 7.–31. 7. út–ne 9.30–17.00
1. 8.–31. 8. út–ne 9.30–17.00
1. 9.–27. 9. út–pá 10.00–15.30
1. 9.–27. 9. so–ne 10.00–16.30
28. 9. po 10.00–16.30
30. 9. st 10.00–15.30
1. 10.–27. 10. so–ne 10.00–15.30
28. 10. st 10.00–15.30
29. 10.–31. 10. so–ne 10.00–15.30
1. 11. ne 10.00–15.30