Hrad Žebrák

Žebrák je zřejmě nejstarší šlechtický hrad se dvěma okrouhlými věžemi. Po Václavské přestavbě se z něj stala jedna z nejnádhernějších rezidencí v zemi. Dnes je Žebrák starším spodním hradem největšího českého souhradí Žebrák – Točník. Hrad Žebrák získal své jméno po skalním žebru, na jehož konci stojí, ale legenda praví, že se stavba měla jmenovat podle prvního návštěvníka a tím měl být toulající se student, který se živil hrou na loutnu.

Žebrák

Hrad byl založen ve druhé polovině třináctého století Oldřichem Zajícem z Valdeka nedaleko důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Mladší Oldřichův syn Zbyněk Zajíc z Hazmburka půjčoval peníze králi Janovi Lucemburskému a za to dostal do zástavy několik vesnic. Roku 1335 od krále dostal hrad Hazmburk a 6. června 1336 s ním vyměnil hrad Žebrák s městečkem a několika vesnicemi za výnosnější budyňské panství.

Žebrák

Roku 1341 značně zchátralý hrad od Karla IV. koupil jeho bratr Jan Jindřich, ale v roce 1349 jej králi prodal zpět. Karel IV. na hradě často pobýval a 28. prosince 1351 zde zemřel jeho prvorozený syn Václav. Panovník poté hrad navštívil už jen jednou roku 1360, a před rokem 1358 dokonce hrad zastavil magdeburskému purkrabímu Purkartovi, přestože jej sám zařadil mezi statky, které panovník ze strategických důvodů nesměl zastavovat. Ze zástavy hrad vyplatil až král Václav IV., který si jej oblíbil pro snadnou dostupnost a polohu v hlubokých lesích. Zejména v období 1383–1396 na Žebrák za panovníkem často přijížděli významní hosté, mezi které patřil také budoucí anglický král Jindřich IV. Pro panovníkovy potřeby byl hrad v této době nákladně přestavěn. V roce 1395 Žebrák vyhořel. Údajně jej zapálilo vojsko Jindřicha III. z Rožmberka. Hrad byl brzy opraven, ale král zároveň založil nedaleký hrad Točník a po roce 1400 mu začal dávat přednost. Přesto Žebrák využíval i nadále a roku 1412 zde proběhla disputace mezi Janem Husem a Štěpánem z Pálče. Během husitských válek měl Žebrák v zástavě Hanuš z Kolovrat a roku 1425 oblehlo husitské vojsko vedené Janem Hvězdou z Vícemilic, Janem Roháčem z Dubé a Bohuslavem ze Švamberka. Husité hrad dobýt nedokázali, ale vypálili města Žebrák a Hořovice. v roce 1430 hrad čelil druhému obléhání, které skončilo po devíti týdnech. Roku 1438 byli na hradě uvězněni pražští měšťané, kteří v době vlády krále Zikmunda zastávali úřady konšelů. Vězňům se v květnu následujícího roku podařilo uprchnout. Hanuš z Kolovrat sice sídlil na Točníku, ale Žebrák poškozený v předchozích bojích nechal opravit. Osudným se hradu stal požár v roce 1532. Tehdy údajně na hradě nocoval král Ferdinand I., který prý před ohněm sotva unikl. Zkázu hradu urychlil další zástavní držitel Volf Krajíř z Krajku, který zde hledal poklady. Roku 1553 byl hrad označen jako pustý.

Žebrák