Chata Libušín
Oblast
Kategorie
V polovině 18. století byla nedaleko první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva až dodnes říkat Pustevny. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. Až v souvislosti s rozmachem turistického ruchu v závěru 19. století se na Pustevnách začalo se stavební činností.
Okolí Prostřední Bečvy bylo i na konci 19. století velmi turisticky atraktivní , a tak zde v roce 1891 byla postavena první útulna zvaná Pústevňa. Již o tři roky později vedle ní vyrostla druhá útulna, „Šumná„. Ale protože turistický ruch se stále zvyšoval, bylo nutno zvýšit také ubytovací a pohostinské kapacity.
Následně slovenský architekt Dušan Jurkovič vyprojektoval dvě další útulny, Libušín a Maměnku, které byly zpřístupněny v roce 1899. Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikuláš Aleš. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kysuckých vesnic.
S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo až v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo až od roku 1995. Po čtyřech letech, v roce 1999 byla slavnostně znovuotevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byl zpřístupněn také hotel Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní kulturní památkou.
V noci z 2. na 3. 3. 2014 došlo k rozsáhlému požáru chaty Libušín. Údajně skutečnou příčinou požáru byla špatně instalovaná kamna. Při opravě topení v roce 2008 v komínové soustavě vznikla vzduchová kapsa, která nebyla odizolovaná od dřevěných stěn a trámů. Závadu přitom nezjistili ani technici při revizi. Podle plánu bylo na podzim 2016 pokáceno dřevo na stavbu a přes zimu zpracováno. Během jarních měsíců 2017 byly součásti dřevěné konstrukce předběžně skládány v montážní hale. Libušín se v podstatě stavěl dvakrát. Jednotlivé trámy se vyrobily a složily v hale realizátora, následně pak byly složeny na stavbě jako skládačka. Celá rekonstrukce je realizována tradičními rukodělnými řemeslnými postupy, používají se původní materiály a technologie. Na základě výzkumu obdrží Libušín původní barevnost z roku 1925. Nové trámy doplnily ty původní, kterých se podařilo zachovat asi 7 %.
Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla a zajištění stabilního hasicího zařízení. V nejcennější části interiéru, v jídelně, je plynové stabilní zařízení. Velmi náročný a zároveň unikátní způsob řešení, který se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit konvenčním způsobem s využitím pěny nebo vody. Inertní plyn vpuštěný do místnosti sníží procento kyslíku a tím zamezí hoření. Vodní systém je i ve střešním plášti šindelové střechy pro postřik fasád a povrchu střech. Aby obvodový plášť roubenky správně těsnil a byl nepropustný, byla vnitřní strana obvodové konstrukce opatřena mezivrstvou speciální fólie tzv. moderní parozábranou. Celá budova je také opatřena požárními čidly a hlasovým hlášením.
Po šesti letech od požáru se chata od čtvrtka 30. července 2020 otevřela veřejnosti. Komentované prohlídky se konají po celý srpen od 10:00 do 17:00 (pondělí je zavírací den).
Adresa: Prostřední Bečva, 756 56
GPS: 49.4896744, 18.2654061